
DÍL JE PŘEPSANÝ A O NĚCO LEPŠÍ!
Poslední přepsání: 29.2 2012
Tak konečně tu je dlouho slibovaný první díl komixu The Dark River. Neni moc dlouhej ale snad se vám bude líbit.
PODOBNÉ ČLÁNKY:
KOMIX V C.Č.
Dreian se stejně jako každý den procházela podél řeky. Milovala když mohla být o samotě a srovnat si myšlenky. Šla pomalu a rozhlížela se kolem. Prohlížela si přírodu a vnímala pečlivě své okolí.

Šla dál a užívala si té samoty, kterou vůbec nic nenarušovalo. Najednou si všimla čehosi na břehu. Nejdříve si myslela, že je to kámen nebo nějaký kus kmene.
Pomalu šla blíž a čím víc se blížila tím jí bylo jasné, že je to nějaká dívka. Hned se k ní rozběhla a snažila se zjistit, zda žije.

Dreian viděla, že dýchá a tak se ji snažila probudit. Nemusela se snažit dlouho. Po chvíli se probrala a postavila se.

Dreian se začala ptát na různé věci a ona jen se zmateným výrazem odpovídala.
Dreian: Jak se jmenuješ a co se ti stalo?
Ona: Jsem Niel a Vůbec nemám ponětí, jak jsem se sem dostala. Vím akorát to, že mě pořádně bolí hlava.
Dreian: Tak hele nechceš zavést do města? Sice je to daleko, ale je to rozhodně lepší nápad než tu zůstat. Co myslíš?
Niel: Rozhodně souhlasím. Přykývla a džela se za hlavu
Jakmile se Niel trochu rozkoukala, tak se společně vydaly na cestu. Chvíli šli pěšky a když bylo potřeba tak letěly. Byla to překvapivě poklidná cesta. Cestou občas narazily na nějakého živočicha, který obýval tamnější les.

Cesta neubíhala zrovna nejrychleji a tak si ji krátily povídáním. Spíš víc mluvila Dreian a Niel jí jen odpovídala
Dreian: Až se dostaneme do města tak ti dám nějaké peníze.
Niel: Hm… Zabručela zrovna když se věnovala prohlížení lesa. Při svém rozhlížení kolem se snažila vnímat co jí zrovna Dreian říká.
Dreian: Kdyby jsi chtěla tak ti pak klidně pomůžu zjistit něco z tvé minulosti. Stejně nemám co na práci.
Niel: Jo, byla bych ráda, kdybych o svém životě věděla víc věcí. Je nepříjemné nemít o sobě a své rodině tušení. Tedy jestli vůbec nějakou mám.
Dreian: A pak tě můžu seznámit s mojí kamarádkou….
Niel: hm…Zabručela si spíše pro sebe.
Téměř celou cestu se Dreian Niel na něco ptala a ona jen trochu znuděně odpovídala a spíše se věnovala okolí.
Poté chvíli letěli a situace se nezměnila. Dreian furt něco vyprávěla a ani jí nevadilo, že ji Niel neposlouchá. Byla zvyklá na to, že žila sama.

Po dlouhém letu konečně přistály na útesu vysoko nad lesem.
Dreian: Už je to kousek. Stačí přeletět ty kopce a jsme tam.
Niel: No konečně! Já vím, že jsi říkala, že je to daleko ale já jsem si nemyslela, že až tak moc.
Niel si snažila vzpomenout na svojí mynulost. Snažila se jak mohla, ale bylo to marné. Její mysl ji zavedla jen do doby než potkala Dreian. " Co když nemám žádnou minulst?" Napadlo ji nakonec. Na tuhle myšlenku se snažila zapomenout. Zatřásla hlavou aby ji dostala z hlavy.
Poté co přeletěli kopce se konečně dostali k městu. Podél města se táhla stejná řeka, která vedla až na místo kde Dreian našla Niel. Vlastně pokračovala ještě dál.


1) Jak se vám líbil první díl?
Já vím bylo to nic moc je to spíš takovej druhej úvod :D
2) Co myslíte, že bude dál?
3) Zjistí Niel něco o své minulosti?
No snad se vám první díl aspoň trochu líbil a přečtete si i další ;)

















konečne!
už som sa nato tak tešila ^^ zatiaľ je to zaujímavé,keep up the good work! :)